Křesťané na Praze 13 založili samostatnou farnost / sbor bez místa ke scházení. Po tříletém konání bohoslužeb v učebně fyziky na gymnáziu se jim naskytla příležitost pronajmou si u metra Luka poměrně rozsáhlé prostory a sjednotit svoje roztříštěné aktivity na jediné adrese.

Stěhování bylo pojato jako příležitost přizpůsobit si komerční prostory na míru v rámci omezených možností jak finančních, tak prostorových i programových. Limity představuje kromě pidirozpočtu i samotný objekt kolaudovaný v roce 1989 jako rádobyobchodní pavilon pro přilehlé sídliště. Neexistují žádné páteřní rozvody, vše je stavěno jakoby to bylo rovnou opravováno.

Jedním z omezení byl mj. požadavek majitele objektu na instalaci kazetových podhledů, aby měl neomezený přístup k chronicky poruchovým instalacím. Přijali jsme toto omezení jako součást konceptu interiéru. Zároveň jsme se záměrně vyhýbali snaze o „kostelizaci“ prostor a jejich přeměně na místo, kde se snadno dojímají ateisté.